Mým dnem D se stal pátek 15. července. Ve čtvrtek jsem si balila kufr a vůbec jsem nevěděla, kolik si toho mám vzít. Byla jsem nervózní, abych nezapomněla nic důležitého. V pátek jsem byla nervózní ještě víc, protože letadlem jsem letěla jenom jednou a bála jsem se, že se ztratím někde na letišti. Dohromady jsem měla tři lety - z Prahy do Frankfurtu, pak do Ria a nakonec do Florianópolisu. Na letištích jsem se neztratila a jedna rada pro všechny, kteří se chystají letět - orientujte se podle nápisů na cedulích a když i tak nebudete vědět, někoho se zeptejte, rádi vám pomůžou.
Když jsem přistála ve Florianópolisu, čekala na mě rodina, která je opravdu skvělá a jsem moc ráda, že je mám, dále další výměnná studentka z Austrálie Annalee, která je v Brazílii už půl roku, dcera mého bratra Brunna, chairman mého distriktu 4651 a potom několik lidí z distriktu a jejich děti.
Po přivítání jsme hned jeli domů, bydlíme ve 22. patře a ten výhled na město je vážně úžasný! Dozvěděla jsem se, že ten den se koná Rotary akce, na kterou bych jako inbound měla jít. Bylo to ochutnávání brazilských fazolí. V Česku mi fazole moc nechutnají, ale v Brazílii jsou úplně jiné a chutnaly mi. Na akci jsem taky ochutnala pití Guaraná, které nikde jinde než v Brazílii neochutnáte. Lepší pití jsem snad neměla! Potkala jsem tam dva kluky, kteří se zrovna vrátili z výměny. Jeden byl ve Francii a druhý v Německu a oba byli v Česku a říkali mi, že se jim moc líbila Praha.
Po akci jsme jeli domů, abych se mohla vyspat, protože jsem byla po tom dlouhém letu a ještě kvůli časovému posunu unavená. Večer k nám došla teta s manželem a dcerou.
V neděli jsme se byli projet po městě a viděla jsem Avenida Atlântica, což je hlavní ulice u pláže v Balneáriu, pláž Praia Brava a monument Cristo Luz. Odpoledne jsme šli za rodinou mého nejstaršího bratra a večer jsme se šli podívat na taneční vystoupení, kde vystupovala moje sestřenice Duda.
 |
| Avenida Atlântica |
 |
| Praia Brava |
 |
| Cristo Luz |
A v pondělí jsme mi byli zařídit telefon, šli jsme na federální policii a pak nakupovat v Itajaí. Viděla jsem i školu, na které budu studovat.
I když jsem tady teprve tři dny, už teď můžu říct, že jsem udělala dobře, když jsem si dala na první místo Brazílii. Všichni jsou tu hrozně milí a vstřícní a chovají se k vám, jak kdyby vás znali celý život. Jsem moc ráda, že můžu strávit rok v tak úžasné zemi s tak úžasnými lidmi. Děkuji Rotary za tak skvělou příležitost!
Žádné komentáře:
Okomentovat